Summers: Na svou politiku nakonec doplatí nejvíce samotné Spojené státy

Rostoucí tenze v oblasti mezinárodního obchodu nenechávají v klidu trhy ani řadu ekonomů. Na stránkách Financial Times je komentuje i přední ekonom Lawrence Summers. „S rostoucí pravděpodobností obchodní války mezi USA a Čínou na sebe obě strany vrhají čím dál tím větší množství hrozeb, trhy jsou stále více znepokojeny a ekonomická logika se stává první obětí celého sporu,“ píše ekonom. A poukazuje na řadu dalších rozporů, které eskalující konflikt doprovázejí. Včetně toho, že nejvíce na něj mohou doplatit právě Američané.

Globalizace a mezinárodní obchod podle Summerse skutečně výrazně ovlivnily americkou ekonomiku a vyvolaly v ní hluboké změny. Zvýšené dovozy z Číny opravdu negativně doléhají na výrobní sektor, ale nesmí se také zapomínat na to, že nová místa jsou generována v sektorech zaměřujících se na exporty. Summers pak tvrdí i to, že negativní dopady, které mezinárodní obchod na americkou ekonomiku vytváří, „nemají mnoho do činění s obchodními dohodami uzavřenými poslední generací.“

„Skutečnou příčinou hlubokých změn v americké ekonomice nejsou obchodní dohody, ale samotný růst významu rozvíjejících se zemí a jejich zvyšující se váha v globální ekonomice. Nejde o trend, který by Spojené státy mohly zastavit, nebo se snažit o jeho utlumení,“ míní Summers. Navíc podle něj není pravda, že jednání s Čínou doposud nikam nevedla. Domnívá se, že Čína ještě před pár lety dosahovala mnohem větších obchodních přebytků, uměle snižovala kurz své měny a většina softwaru, který se v této zemi používal, byla pirátského původu.

Americká strana si často stěžuje na krádeže duševního vlastnictví, podle Summerse jde zejména o problém amerických společností, které přesouvají svou výrobu do Číny. A je pravdou, že pro řadu firem není přístup na čínský trh možný bez toho, aby zakládaly joint ventures s čínskými společnostmi, které pak duševní vlastnictví využívají k vlastnímu prospěchu. „Všimněme si však, že jde často o americké firmy, které vyrábí v Číně a pro čínský trh a tudíž jejich problémy nemají velký dopad na zaměstnanost v USA. Je tak trochu překvapivé, že americká vláda, která kritizuje outsourcing, se nyní tak zastává těch, kteří nejvíce těží z přesunu výroby do Číny,“ tvrdí ekonom.

Summers kritizuje i celkový americký přístup k zahraniční a obchodní politice. Ten na jednu stranu vede ke konfliktu s Čínou a na druhou stranu vyvolává nespokojenost dřívějších partnerů, kteří pak nepodporují Spojené státy, ale mohou se spíše stavět na stranu Číny. Velkou chybou je v této souvislosti americké podkopávání pozice Světové obchodní organizace a současného globálního systému.

Historie podle ekonoma ukazuje, že obchodní sankce toho moc nepřinášejí a nesou sebou vysoké náklady. Ukázalo se to například na počátku devadesátých let, když Spojené státy svými kroky útočily na Japonsko. V neposlední řadě pak platí, že „pokud mají mít hrozby skutečný efekt, musí být důvěryhodné“. Tak tomu ale podle Summerse v případě amerických kroků není, což mimo jiné ukazuje rychlost, s jakou se trhy vzpamatovávají po každém oslabení vyvolaném nějakým slovním útokem americké vlády. „Z poslední návštěvy Číny, kde jsem se setkal i s vysokými státními úředníky, jsem získal pocit, že Čína nepropadá obavám, ale spíše je zmatena z amerického přístupu, který podle jejích zástupců nakonec nejvíce uškodí USA,“ uzavírá ekonom.

Zdroj: FT