Proč Německo vítá migranty s otevřenou náručí? Protože v minulosti se mu to vyplatilo

Německo je vůči přijímání imigrantů jednou z nejotevřenějších evropských zemí i přesto, že podle některých názorů tato politika zemi ničí. Bill Wirtz se na stránkách Foundation for Economic Education snaží zasadit současný vývoj do historického kontextu a poukazuje zejména na to, že pro Německo byli dříve imigranti pozitivním ekonomickým impulsem, který mu výrazně pomáhal dosáhnout současné úspěšnosti.

Během šedesátých let vlády pod vedením Adenauera, Erharda a Kissingera podepsaly řadu dohod se zeměmi jako Turecko, Maroko, Tunisko a Jugoslávie, v jejichž rámci do Německa proudily davy „gastarbeiterů“. Poválečný ekonomický zázrak, o kterém Němci hovoří jako o Wirtschaftswunder, stál do značné míry na deregulaci a velkém množství málo vzdělané pracovní síly. Ta například umožnila rychlé oživení výroby automobilů a snížení jejích výrobních nákladů, které se promítlo do konkurenceschopnosti německých automobilek.

„Gastarbeiteři přicházeli do země s tím, že zůstanou tak dlouho, jak je Německo bude potřebovat. Jenže řada z nich se usadila natrvalo. Když v roce 1973 udeřila recese, žily v Německu 4 miliony imigrantů a zůstaly i přes ekonomický pokles. Chtěli si tu vybudovat novou budoucnost, jejich děti se tu cítily doma,“ píše Wirtz. Dnes je podle něj běžné potkat lidi s tureckým jménem a bezvadnou německou výslovností na vysoce postavených místech. Poukazuje ale i na to, že gastarbeiteři přicházeli do Německa v rámci předem naplánovaného programu, který zajistil jejich rychlou integraci do pracovního trhu. Současná imigrační vlna je v tomto ohledu velmi rozdílná a k tomu se přidává příliš mnoho byrokracie.

Podle Wirtze ale současná integrace i přes všechny překážky probíhá mnohem rychleji, „než bychom mohli soudit podle některých pravicových médií“. V první polovině roku 2016 si zaměstnání našlo 10 % imigrantů, kteří přišli v roce 2015, 22 % těch, kteří přišli o rok dříve, a 31 % těch z roku 2013. Polemiku ovšem vyvolává skutečnost, že jsou to většinou klienti agentur poskytujících přechodná zaměstnání. Wirtz ovšem tvrdí, že kdyby například polští zaměstnanci čelili při hledání práce v Německu podobným procedurám a zdržením, jakým čelí například uprchlíci ze Sýrie či Afghánistánu, i u nich by nezaměstnanost byla vyšší. Teorie „líných uprchlíků“ podle něj funguje jako sebenaplňující se proroctví, protože vede k vytváření řady překážek a následně znemožňuje nalezení pracovních míst.

„S tím, jak populace stárne, jsou ekonomické výhody imigrace obrovské. Pokud přijdou noví zaměstnanci a zároveň spotřebitelé, v zemi s mimořádně vysokou pracovní morálkou znamenají obrovský přínos,“ uzavírá Wirtz.

Zdroj: FEE