21. 11. 2024

Další milionová pokuta pro vnitro za JŘBU – rozbor rozhodnutí ÚOHS


Poměrně pravidelně se v Ekonomickém deníku věnujeme evergreenu veřejného zadávání, kterým bezpochyby je jednací řízení bez uveřejnění (dále „JŘBU“), zejména jeho používání, a v případě České republiky přímo nadužívání, z tzv. technických důvodů a z dův...

Poměrně pravidelně se v Ekonomickém deníku věnujeme evergreenu veřejného zadávání, kterým bezpochyby je jednací řízení bez uveřejnění (dále „JŘBU“), zejména jeho používání, a v případě České republiky přímo nadužívání, z tzv. technických důvodů a z důvodu ochrany výhradních práv. Zvýšenou pozornost avizoval tomuto institutu rovněž ÚOHS.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže loni oznámil, že se jeho úřad bude pečlivě věnovat těm zakázkám, které byly zadány v tzv. jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU).

Od té doby tak pravidelně činí a řada ministerstev již dostala za zakázky zadané v JŘBU pokuty. Posledním příkladem je ta z 15. prosince, kdy ÚOHS sankcionoval Ministerstvo vnitra ČR. To zadalo v roce 2016 právě v JŘBU společnosti Hewlett-Packard, s.r.o., veřejnou zakázku s názvem „Technická podpora a zajištění rozvoje aplikace NS-SIS v letech 2016 – 2018“. S tímto postupem Ministerstva vnitra se však rozhodně neztotožnil ÚOHS, který mu za neoprávněné užití JŘBU udělil pokutu ve výši 1 mil. . Podle ÚOHS Ministerstvo vnitra svým dřívějším postupem samo vědomě vytvořilo situaci, která vedla k realizaci veřejné zakázky pouze vybraným uchazečem a k nutnosti ochrany jeho výhradních práv. Nadto nedokázalo jako zadavatel relevantně prokázat existenci technických důvodů vedoucích k použití JŘBU.

Ministerstvo vnitra se podle očekávání s tímto rozhodnutím nespokojilo, podalo proti němu rozklad a sneslo argumenty spočívající v upozornění na dodavatelovu výhradní dispozici majetkovými právy k programovému vybavení i výhradním know-how. Dále upozornilo na možná bezpečnostní rizika v případě výpadku systému hrozícími v krajním případě až obnovením vnějších hranic s členskými státy Evropské unie. Odkázalo rovněž na zvýšené finanční náklady v případě předání systému novému subjektu (nemožnost tohoto předání navíc dokládalo znaleckým posudkem). Ministerstvo vnitra rovněž použilo v oblasti JŘBU „oblíbený“ rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 43/2012-54 z 11. 1. 2013, který potvrzoval rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 61/2010-332 ze 26. 4. 2012. Tyto rozsudky hovoří o tom, že je nutné zohlednit finanční prostředky investované do informačního systému, u kterého existuje potřeba dalšího rozvoje, dále je nezbytné vyvarovat se rizika dvojího placení a posoudit, zda nehrozí riziko nefunkčnosti již pořízeného plnění. Rozporovalo rovněž výši udělené pokuty.

Předseda ÚOHS v řízení o rozkladu argumentaci Ministerstva vnitra odmítl. Primární otázkou k posouzení jsou důvody ochrany výhradních práv a až poté důvody technické a ekonomické. V daném případě předseda ÚOHS konstatuje, že Ministerstvu vnitra muselo být zjevné, že informační systém vytvořený v roce 2006, kdy uzavíralo původní smlouvu vytvářející současnou situaci exkluzivity dodavatele, bude muset být dlouhodobě udržován, protože Schengenský prostor není jednorázovou aktivitou. Ministerstvo vnitra tak vytvořilo stav exkluzivity samo. Námitku stran možných bezpečnostních rizik nebylo možné uplatnit, neboť bezpečnostní rizika mohou být argumentem pro postup mimo režim zákona o veřejných zakázkách, nikoli však pro argumentaci pro postup v režimu JŘBU. Navíc je tento argument až druhotný a je možno jej použít až v okamžiku naplnění důvodů ochrany autorských práv. Předseda rovněž odmítl důvody ochrany výhradních práv vyplývající z posudku předloženého Ministerstvem vnitra, protože opět nedokládá, že by stav exkluzivity nevytvořil sám zadavatel. V otázce hospodárnosti postupu zadavatele předseda ÚOHS konstatuje, že nejvyšší zárukou hospodárnosti je jednoznačně postup v rámci otevřeného řízení. Z toho pak vyplývá, že vyšší počáteční náklad může přinést celkovou vyšší úsporu v rámci dlouhodobého rozvoje systému prostřednictvím navazujících otevřených řízení. Pro nastavení výše udělené pokuty byla dle předsedy ÚOHS zohledněna maximální možná výše pokuty 20 mil. Kč a rovněž předchozí správní delikt. Není navíc možné udělené pokuty vzájemně porovnávat a v daném případě došlo k udělení pokuty v zákonem vymezeném rozsahu.

Jiří Reichl

O tématu JŘBU jsme psali:

Další pokuta za JŘBU – tentokrát pro Státní pozemkový úřad 5.1.2018

ÚOHS potvrdil pokutu pro vnitro za JŘBU 11.12.2017

ÚOHS opět trestal za JŘBU – tentokrát Třinec 26.10.2017

Rafaj: ÚOHS se zaměří na JŘBU 6.10.2017

ÚOHS se zaměřil na IT zakázky zadávané v JŘBU. Rozdal pokuty za 3 miliony 18.9.2017

Celní správa chystá další IT zakázky v režimu JŘBU. Za téměř půl miliardy 5.9.2017

Obrana koupí padáky za 50 milionů od stávajícího dodavatele. Využije JŘBU 21.8.2017

SERIÁL – rozhodovací praxe v oblasti veřejných zakázek – „JŘBU forever“ 28.7.2017

SERIÁL – rozhodovací praxe v oblasti veřejných zakázek – JŘBU 23.6.2017

Firmy „zamykají“ úřady do vlastních produktů a služeb. Pak musí vypisovat JŘBU 6.7.2016

Příspěvek Další milionová pokuta pro vnitro za JŘBU – rozbor rozhodnutí ÚOHS pochází z Ekonomický deník

 

Bojíte se nám napsat ze svého e-mailového účtu? Založte si ihned nový zabezpečený e-mail.

ZALOŽIT NOVÝ E-MAIL PŘIHLÁSIT SE K E-MAILU


Váš komentář byl uspěšně přidán.

ROZUMÍM

Registrace proběhla v pořádku

Autorizační link Vám byl odeslán na email

Pokračovat
Investmakers používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.