Krugman: Pravděpodobnost dluhové krize v USA roste

Roste pravděpodobnost, že Spojené státy si sami přivodí dluhovou krizi. Tvrdé jádro republikánů je totiž připraveno vzít si celou ekonomiku jako své rukojmí, demokraté se k nějakým ústupkům nemají a Trump je plný nenávisti a ignorance. Je tedy poměrně pravděpodobné, že někdy v říjnu přijde den, kdy americká vláda přestane platit některé své závazky včetně úrokových plateb ze svého dluhu. Jak špatné by to bylo?, ptá se ekonom Paul Krugman ve svém sloupku v New York Times. A odpovídá:

Pravda je taková, že odpověď neznáme. Víme, že doposud hrály americké závazky a dluhy ve světové ekonomice speciální roli. Byly považovány za bezpečné aktivum a lidé je používali k transakcím bez jakéhokoliv zpochybnění jejich kvality. Dolar je pak svým způsobem ve vztahu k ostatním měnám to samé, jako jsou peníze ve vztahu k jiným aktivům. Je jim v určitém smyslu nadřazený a americké dluhopisy jsou jednou z forem, jak dolar držet. 

Pokud by tento systém přestal fungovat a dolar by spolu s americkými obligacemi přestal plnit popsanou funkci, mohlo by vše jít velmi neblahým směrem. Jedno z pravděpodobných vysvětlení krize roku 2008 stojí na náhlém nedostatku bezpečných aktiv. Když totiž lidé zjistili, že cenné papíry s ratingem AAA (které vznikly sekuritizací méně kvalitních hypoték) jsou ve skutečnosti velmi rizikové, snažili se získat opravdu bezpečná aktiva. Těch ale nebylo dostatek. Pokud bychom dnes zbavili svět bezpečných aktiv ve formě dolaru a amerických vládních obligací, mohly by se stát hrozné věci.

Byla by mimořádná pozice amerických dluhopisů skutečně poškozena tím, že by vláda přestala splácet úroky? Předpokládejme, že by všichni počítali s brzkým obnovením plateb. Pokud by pak ceny vládních obligací byť jen mírně klesly, stala by se z nich atraktivní investice a spekulanti by se okamžitě vrhli na jejich nákupy. Přechodný default by tak nemusel být ničím významným.

Kdyby však trhy dospěly k názoru, že nejde o přechodný problém, ale o dlouhodobější tenze a známku nefunkčnosti americké vlády, situace by asi vypadala jinak. Spekulanti by zájem o levnější obligace mít nemuseli a důvěra v pevnost americké ekonomiky by utrpěla. 

V současnosti takový negativní vývoj není pravděpodobný. Americká vláda není insolventní a k naplnění tohoto scénáře by trhy musely dospět k přesvědčení, že nastal nenapravitelný politický rozkol. Ten by mohl způsobit například rostoucí extremismus jedné politické strany a prezident, který je nekompetentní, pomstychtivý a ničemu nerozumí. Jenže počkejte...