- 4. 4. 2018
- Sdílet
S rokem 2018 se podle všeho nudit nebudeme. Trhy začínají konečně zjišťovat, že v roce 2017 nerostly „díky“ americkému prezidentovi, ale jemu „navzdory“. Elon Musk před pár dny žertoval o bankrotu Tesly (investory ale zřejmě moc nepobavil), šéfové Facebooku a Applu si zase dokazují, kdo má lepší společnost. A Metallica hraje Jožina z bažin. Téma mé dnešní úvahy se z hlediska bombastičnosti nemůže s něčím takovým rovnat, ale i ono se točí kolem možného velkého překvapení. Konkrétně kolem umělé inteligence a jejích investičních souvislostí.
Investor Leo Sun před několika dny na stránkách Fool.com umně poukazoval na to, že naše očekávání ohledně rozvoje umělé inteligence (AI) mohou být daleko od toho, co skutečně přijde. Tedy včetně toho, jak moc AI ovlivní výrobní procesy, změní trh práce a v neposlední řadě dopadne na návratnost některých akcií, či dokonce celého trhu. V kostce řečeno, poukazuje na to, že k podobným očekáváním jsme měli blízko již v sedmdesátých letech, ale několik „propadáků“ dalo celou věc zase k ledu. Následně nastala „AI zima“, která pomalu končila až někdy v devadesátých letech.
Profesor psychologie z New York Univerzity Gary Marcus nedávno na Financial Times varoval, že současná příliš vysoká očekávání ohledně potenciálu a rozvoje AI nás mohou nakonec dostat do stejného stavu, jaký nastal po sedmdesátých letech. Tedy do další „zimy“. Sun v této souvislosti poukazuje na klíčový rozdíl mezi shromažďováním a analýzou dat na straně jedné a „skutečnou“ inteligencí na straně druhé. Jde samozřejmě o obsáhlé téma – možná je relevantnější se ptát, zda může existovat skutečná inteligence bez vědomí (podle mne ne), následně zda stroje mohou mít vlastní vědomí (opět ne). A to je v konečném důsledku zase diskuse o tom, zda vědomí předchází hmotě.
Bojíte se nám napsat ze svého e-mailového účtu? Založte si ihned nový zabezpečený e-mail.
ZALOŽIT NOVÝ E-MAIL PŘIHLÁSIT SE K E-MAILU