Perly týdne: Poražený a ohrožený Apple, realitní bublina v ČR a adrenalinové akcie

Trhy, ekonomika, politika: Zisky centrálních bank, akciový adrenalin a peněžní páky

Peněžní páky na rebely: WSJ tento týden poukazuje na to, že „EU by mohla v boji s Polskem začít hrozit snížením objemu peněz, které do této země proudí“. Nový polský premiér podle deníku již kvůli této možnosti vyhodil členy vlády, kteří mají největší sklony k nacionalismu. Možnost snížení finanční podpory se přitom podle WSJ týká celého východního bloku.

SNB lepší než Apple: WSJ informuje také o tom, že švýcarská centrální banka SNB loni vydělala více než Apple. Celé Švýcarsko skrze její portoflio aktiv ve výši 800 miliard dolarů získalo téměř 55 miliard dolarů, k čemuž přispěl vývoj na akciových a dluhopisových trzích a také oslabující frank. Tyto zisky odpovídají asi 8 % švýcarského HDP.

Za poznámku v této souvislosti stojí, že Česká národní banka mění způsob, jakým nakládá se svými devizovými rezervami. Ty dosahují téměř 124 miliard eur a ČNB bude jejich větší část investovat na světových trzích. Uvedl to guvernér Jiří Rusnok ve videorozhovoru na webových stránkách ČNB. Z devizových rezerv bude konkrétně 55 % převedeno do investičního portoflia, které budou tvořit hlavně dluhopisy s delší dobou splatnosti. Nově bude centrální banka nakupovat i evropské a americké cenné papíry zajištěné hypotékami. Kvůli předchozímu nárůstu devizových rezerv a posílení koruny ČNB loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy Kč, což je jeden z důvodů, proč chce své rezervy nyní investovat do aktiv s vyšší návratností. Podíl deviz, které banka investuje do akcií, je 10 % a měnit by se neměl.

Trumpova rally zase tak výjimečná není: Z růstu akciových trhů se neraduje jen SNB, ale i řada dalších investorů, a poukazuje na něj rád i americký prezident Donald Trump. Ten si navíc akciovou rally nejednou připisuje jako svou zásluhu. Jak ale ukazuje čerstvý graf Thomson Reuters, akcie si během prvních 243 obchodních dní vlády nového prezidenta vedly hodně podobně i za H. W. Bushe a za Baracka Obamy si dokonce připsaly téměř 34 %, zatímco u Trumpa to je jen 21,2 %.

Sektory a akcie pro milovníky adrenalinu: Bespoke tento týden přináší dva grafy, které mohou sloužit jako vodítko pro investory snažící se vyhnout adrenalinu na straně jedné a také pro ty, kteří naopak na trhu vyhledávají i vzrušení. První obrázek řadí jednotlivé sektory na trhu podle jednodenní volatility vyvolané zveřejněním čtvrtletních výsledků. Nejcitlivější na čtvrtletní zisky jsou jednoznačně technologie a nadprůměrnou volatilitu vykazuje i sektor zboží dlouhodobé spotřeby, průmysl a zdravotní péče. Ve srovnání s nimi jsou reakce velmi utlumené u utilit, realit a kupodivu také u finančních titulů:

Druhá tabulka už se zaměřuje na jednotlivé akcie a ukazuje ty, které jsou na čtvrtletní výsledky nejcitlivější. Podle Bespoke je zde přeborníkem Netflix, ale zdatně mu sekundují i akcie jako Akamai Tech, TripAdvisor, KORS, či Intuitive Surgical. Ty se všechny den po zveřejnění výsledků hýbají o více než +/- 10 %. Daleko za nimi není se svou volatilitou ani Amazon.com a mezi značně adrenalinové akcie patří i NVIDIA, Ulta Beauty, Chipotle, Under Armour, salesforce.com, Best Buy a Facebook. Další výsledková sezóna se rychle blíží, takže je dobré vědět, kde je nejvíce adrenalinu.

Přeborníci v nízké nezaměstnanosti: Poslední graf této sekce ukazuje, že Němci jsou ve snižování nezaměstnanosti skutečně dobří. Ale jedna země je ještě lepší:

Byznys – Kryptoměnová korporátní záchrana a ohrožená dominance Applu a Samsungu

Kryptoměnový záchranný kruh: Bloomberg Gadfly poukazuje tento týden na to, že roste počet společností, které chtějí zlepšit svou budoucnost tím, že začnou pracovat s kryptoměnami. Tento týden se v této souvislosti hodně hovořilo zejména o kroku Kodaku, jehož akcie na nové zprávy reagovaly prudkým posílením. Jak ale ukazuje následující graf, nejde o jev ojedinělý a Kodak ani není akcií s nejprudší jednodenní reakcí ceny akcie:

Na Bloombergu jsou ovšem ohledně takové strategie obezřetní. Poukazují na příklad „cryptooportunisty“ Long Island Iced Tea Corp., který je již 11 čtvrtletí v řadě ve ztrátě a hrozil mu odhchod z trhu v případě, že se jeho kapitalizace nezvedne nad 35 milionů dolarů. Chronicky ztrátová je i čínská společnost Renren Inc. a pochybné jsou i finanční výsledky japonské Line Corp. Podle některých názorů ale používání kryptoměn u firem jako Kodak, či u těch, které pracují se sociálními sítěmi, dává smysl. I tam je ale otázkou, zda dovedou tento potenciál s ohledem na dosavadní rozporuplnou historii naplnit.

Kdo pokoří Apple a Samsung: Podle Bloombergu je americký trh s chytrými telefony velmi nudný, protože zhruba tři čtvrtiny zákazníků si soustavně kupují buď Samsung, nebo iPhone. Zbytek výrobců se pere jen o drobky, ale zdá se, že jeden z nich by to mohl změnit. Jde o Huawei, který je podle Bloombergu „fascinujícím technologickým a telekomunikačním dravcem“. Jeho úspěchu v USA ale brání jeden „detail“. Panují totiž obavy, že telefony a zařízení této společnosti by mohly být zneužity ke špionážní činnosti a zneužívání amerických telekomunikačních sítí ze strany Číny. Jak ukazuje následující obrázek, podíly a pozice na jiných trzích má firma slušné:

U nás doma - naše realitní bublina, euro zatím ne, zpřísnění postihů na silnici ano

I my máme svou bublinu: Ekonom tento týden přináší rozhovor s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem. Podle něj u nás realitní bublina představuje riziko. Ceny nemovitostí jsou nadhodnoceny přibližně o 10 %, nejvíc v Praze. Podle guvernéra by ČNB „ráda sbírala data o úvěrech fyzických osob, aby měla festovní systém práce s makroobezřetnostními daty“. Rusnok také uvedl, že „pokud se bude inflace a kurz koruny vyvíjet, jak předpokládáme, zvýšíme letos úrokovou sazbu ještě dvakrát“

„Měnová politika je od toho, aby řešila zásadní věci týkající se ekonomického cyklu a mírnila jeho výkyvy. Ta se nemůže řídit tím, jestli je zrovna v Praze nějaký realitní boom. Jsou to takové kecy makléřů a některých jim poplatných rádoby analytiků. Jestliže my jsme kritizování za příliš uvolněnou měnovou politiku, tak nevím, co by tito makléři říkali panu Draghimu nebo v Japonsku kolegovi Kurodovi“, říká Rusnok.

Euro zatím ne: Na ihned.cz jsme tento týden mohli najít rozhovor s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Christopherem Simsem. Ten mimo jiné tvrdí, že eurozóna nemůže dobře fungovat, pokud vedle ECB nevznikne opravdu silný fiskální spoluhráč. Česká republika by pak „i přes svou dobře spravovanou měnu měla k euru jednou přistoupit, ale až potom, co eurozóna bude mít takové instituce, se kterými je možné bez problémů překonat další krizi“. Ekonom se také domnívá, že Evropa by měla mít jasný postup pro případ bankrotu některých zemí.

Na silnicích přísněji: Novinky.cz tento týden informují o tom, že „tresty za dopravní přestupky mají notně přitvrdit“. Bodový systém postihu neukázněných motoristů, který je v ČR zaveden od července 2006, chce totiž ministr dopravy Dan Ťok zásadně změnit. „Návrh nového bodového systému byl už loni dotažen do konce. V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše jsme se však o něm teď nezmínili, abychom předčasně neaktivizovali odbornou veřejnost i politiky a nedošlo k záplavě připomínek,“ řekl ve čtvrtek Právu Ťok a dodal: „S ředitelem služby dopravní policie Tomášem Lerchem jsme se shodli, že bodový systém je nutné v zájmu zvýšení bezpečnosti silničního provozu skutečně zjednodušit a současně u nejzávažnějších přestupků přitvrdit“.

Například za jízdu na červenou či překročení rychlostního limitu o padesát kilometrů v hodině má být šest místo dosavadních pěti bodů. Pokud by se řidič takového přestupku dopustil v průběhu roku dvakrát, přišel by automaticky na dvanáct měsíců o řidičský průkaz. Pokutu ve výši 5 000 Kč by měl řidič zaplatit například za překročení rychlosti v obci o 40 km/h, nebo mimo obec o 50 km/h. To samé by platilo v případě průjezdu křižovatkou na červenou. Pokud by kvůli přestupku došlo k nehodě, sazby se navýší na dvojnásobek, maximálně ovšem na 100 000 Kč.