PPP v Česku: D4 jako významný krok vpřed?

Na konci listopadu 2017 jsme se dočkali nové mety v přípravě PPP projektu v ČR. Po 1,5 roku trvajícím výběrovém řízení se konečně podařilo vybrat poradce pro stát na přípravu projektu D4. Mezi tím byl vysoutěžen například projekt D4R7 na Slovensku nebo v Německu projekty A7 a A10. Doufejme, že nyní příprava projektu již nabere jasný směr a hlavně tempo.

Silničních projektů v Evropě není mnoho a o možnost podílet se na jejich realizaci je velký zájem jak mezi infrastrukturními investory, tak i stavebními firmami a provozovateli. Bohužel se počet vysoutěžených silničních projektů v Evropě od roku 2014 neustále snižuje. Zatímco, dle EPEC, bylo v roce 2014 vysoutěženo 24 projektů v roce 2016 to bylo jen 11. Důvody jsou zejména dva. První z nich je ten, že drtivá většina těchto projektů je stále soutěžena v západní Evropě, kde je přece jenom stav liniové dopravní infrastruktury o poznání lepší a více vyvinutý než v Evropě střední a východní. Dalším důvodem je komplexnost přípravy výběrového řízení a vlastní zasmluvnění projektů. I tak ale řada západoevropských zemí připravuje a realizuje mnoho PPP projektů a to včetně dopravy. 

Zejména se jedná o Německo, které v rámci renovace a rozšiřování stávajících hlavních tahů aplikuje koncesní PPP všude tam, kde jim vyjde pozitivní hodnocení pro realizaci formou PPP. Stále v implementaci pokračují i tradiční země jako jsou Francie, Belgie či Holandsko. Nově letos vyhlásil program na implementaci PPP v dopravní infrastruktuře i Norsko, které plánuje v následujících třech letech započíst s realizací tří velkých dopravních projektů v celkové hodnotě cca dvě miliardy EUR. Německo stále pokračuje v implementaci svého programu revitalizace a rozšiřování stávajících dálnic, kdy v roce 2017 byl finančně uzavřen projekt A7 s hodnotou cca 450 mil Eur. V listopadu byly předloženy závazné nabídky na realizaci projektu A10 s hodnotou cca 400 mil EUR s jehož vyhodnocením a finančním uzavřením se počítá v prvním čtvrtletí roku 2018. V současnosti největším koncesním PPP projektem v Německu je projekt A3 s odhadovanou hodnotou cca jedna miliarda Eur, pro který proběhla v roce 2017 kvalifikace uchazečů. Na té je zajímavé, že se s ohledem na rozsah a komplexitu projektu spojili do konsorcií i společnosti, které běžně soutěží proti sobě. Očekává se, že konečné a závazné nabídky budou předloženy v třetím kvartále 2018 s vyhodnocením na konci roku 2018. Až na výjimky jde o DBFMO projekty, s platebním mechanismem založeným na disponibilitě projektové infrastruktury a délkou mezi 25 až 30-ti lety.

Prostor pro dopravní, ale nejenom dopravní, koncesní projekty je v našem regionu velmi mnoho. Není to dáno jenom vlastní potřebou takovouto infrastrukturu realizovat ale i tím, že od roku 2020 již nebudou k dispozici dotační prostředky z EU fondů pro implementaci takovéto infrastruktury. S ohledem na její kapitálovou náročnost je tedy cesta koncesního PPP rozumná cesta. O tom svědčí i zkušenosti ze západní Evropy, kde se tohoto způsobu používá nejenom k tomu, že je tím možné získat financování realizace projektu z prostředků mimo státní rozpočet ale stejně tak z toho důvodu, že vlastní splácení prostředků je výlučně spjato s realizací, kvalitou a provozem financované infrastruktury. Zde platí, když je dodáváno pozdě, nekvalitně či provoz a údržby neodpovídá sjednaným požadavkům, tak stát platí výrazně méně či neplatí vůbec. V krajním případě může koncesní smlouvu i předčasně ukončit z důvodu na straně koncesionáře s tím, že finanční vypořádání v takovém případě je pro koncesionáře většinou výrazně nevýhodné.

Věřme, že tedy nedávno udělaný krok ministerstva dopravy bude krok, který zahájí proces systematické přípravy nových infrastrukturních projektů. Ať už tradičním postupným výběrovým řízením nebo koncesním PPP přístupem. Zcela jistě soukromý sektor je na toto připraven a ekonomické prostředí tomu zatím přeje.

Autorem textu je Jan Troják, ředitel Projektového financování ČSOB