25. 11. 2024

Ropný propadák roku 2017 je největším oblíbencem investorů


Zatímco současná ziskovost ropných gigantů zhruba odpovídá standardu posledních deseti let, jejich návratnost investovaného kapitálu je hluboko pod tímto standardem.

Zatímco současná ziskovost ropných gigantů zhruba odpovídá standardu posledních deseti let, jejich návratnost investovaného kapitálu je hluboko pod tímto standardem. Jak se to rýmuje s vývojem cen jejich akcií?

Ziskovost jistě poskytuje určitý vhled do finančního zdraví a fundamentu firem, ale rozhodující je vždy a všude to, kolik peněz firmy skutečně vydělají. Tedy jejich tok hotovosti. Následující obrázek ukazuje, kolik byli ropní giganti v posledních letech schopni vydělat na svém provozu (za posledních 12 plovoucích měsíců). V podstatě tu vidíme jednotný trendový pokles, který se zastavil až na konci roku 2016. V roce 2017 už se cash flow začalo zvedat, nejednou znatelně:

 

K uvedenému vývoji přispěl vývoj cen ropy, ale jak jsem konstatoval minule, ropné společnosti znatelně zvýšily svou efektivitu v oblasti nákladů. A také osekaly své investice, což se neprojeví ani tak na provozním cash flow (i když z části ano, protože investice s sebou nesou i část výdajů klasifikovaných jako náklad), ale na toku hotovosti po investicích (volném cash flow). A jeho vývoj ukazuje druhý graf:

 

I zde je patrný několikaletý negativní tlak, ale díky osekání investic toto volné CF již neklesalo tolik, jako provozní CF. A pozitivní skok roku 2017 je znatelnější. Další obrázek ovšem ukazuje, že ceny akcií si s nějakým oživením dávaly ještě nějakou dobu načas a silnější růst přišel až v druhé polovině roku 2017:

 

Zdroj: Morningstar

Pokud se zaměříme na jednotlivé akcie, vyvstává z výše uvedených grafů celkem jasný vítěz, a tím je Royal Dutch Shell. Tato společnost totiž dokázala v prostředí většího tržního tlaku dosáhnout zdaleka nejprudšího zlepšení svých výsledků měřených ne účetními zisky, ale tím, co se skutečně počítá – provozním a volným tokem hotovosti. Nejhůře je na tom z této perspektivy BP, ovšem tříletá návratnost akcií se s tímto hodnocením moc nerýmuje. Příčina se dá shrnout do jednoho slova: Budoucnost.

Posuďme následující: Tržní kapitalizace RDS je 395 miliard dolarů, Exxonu 370 miliard dolarů, BP 145 milionů dolarů. Podle výše uvedeného grafu vydělala RDS akcionářům a věřitelům za posledních 12 měsíců 17,5 miliardy dolarů, takže poměr kapitalizace k volnému CF dosahuje hodnoty 22. Exxon vydělal o něco méně – asi 14,6 miliard dolarů a u něj se zmíněný poměr pohybuje kolem 25. Total se chlubí poměrem 28 (150/5,2 miliardy dolarů), Chevron už má poměr na hodnotě 72 (253/3,5 miliard dolarů). A BP tento valuační násobek ani nemá, protože jeho volné CF bylo za posledních 12 měsíců stále v záporu.

Fundamentálním vítězem posledních let tedy sice může být RDS, ale násobkové závody (tedy závody v optimistických vizích budoucnosti) vyhrává BP. Proč je tento poražený zároveň největším oblíbencem investorů? To se pokusíme odpovědět v příštím příspěvku.

 

Bojíte se nám napsat ze svého e-mailového účtu? Založte si ihned nový zabezpečený e-mail.

ZALOŽIT NOVÝ E-MAIL PŘIHLÁSIT SE K E-MAILU


Váš komentář byl uspěšně přidán.

ROZUMÍM

Registrace proběhla v pořádku

Autorizační link Vám byl odeslán na email

Pokračovat
Investmakers používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.