Tak kde je ta čínská krize?

Čína byla krátce po finanční krizi dávána za příklad země, která to s dluhy umí. Jenže stačilo pár let a z premianta se posunula do stavu, který je podle mne (a nejen mne) jedním z nejzranitelnějších bodů světové ekonomiky.

Čína byla krátce po finanční krizi dávána za příklad země, která to s dluhy umí. Jenže stačilo pár let a z premianta se posunula do stavu, který je podle mne (a nejen mne) jedním z nejzranitelnějších bodů světové ekonomiky. Určité znepokojení může podobně jako v řadě jiných zemí budit vývoj vládních dluhů a domácností. Jejich úroveň je sice stále dost nízká, ale trend směřuje jednoznačně nahoru. Skutečný problém ale spočívá v korporátním sektoru (s tím, že hranice korporace/stát tu není tak jasně definovaná).

V minulém příspěvku jsme viděli, že zadlužení evropských (nefinančních) korporací se pohybuje mírně nad 100 % HDP a začalo se otáčet dolů. V USA je na úrovni nižší, ale pohybuje se na nových cyklických maximech. Ve srovnání s Čínou ovšem podobná čísla blednou. Jak vidíme z prvního grafu, ještě nedávno dosahovaly dluhy firemního sektoru této země více jak 160 % HDP (druhý graf ukazuje tempa růstu různých kategorií dluhů v celé ekonomice). Přijde skokové „kreativně destrukční“ řešení, nebo se Číňanům podaří celkem mistrovský kousek a tuto bublinu pozvolna vypustí?

 

Bojíte se nám napsat ze svého e-mailového účtu? Založte si ihned nový zabezpečený e-mail.

ZALOŽIT NOVÝ E-MAIL PŘIHLÁSIT SE K E-MAILU