Víkendář: Jaký stromeček je lepší?

Svátky jsou naplněny nákupy a spotřebou všeho možného od dekorací přes dárky a zábavu až po dopravu. Ve srovnání s tím, kolik toho během tohoto období celkově spotřebujeme, nejsou úvahy o tom, zda je lepší mít doma umělý či skutečný vánoční stromek, zase tak důležité. Pokud by se ale někdo čistě ze zvědavosti zajímal o to, která alternativa je lepší z hlediska dopadu na životní prostředí, tak American Christmas Tree Association zveřejnila studii, kterou pro ni zpracovala WAP Sustainability Consulting a která se snaží obě možnosti objektivně porovnat.

Studie tvrdí, že u skutečného vánočního stromku má na životní prostředí dopad jeho vlastní pěstování včetně použitých hnojiv či třeba nutnosti závlah. Nejvíce skleníkových emisí je ale vypuštěno v konečné fázi jeho uvedení na trh. U umělého stromku je nejdůležitější výroba, a zejména použití polyvinylchloridu a oceli. Když pak kvantifikujeme dopad na životní prostředí u obou typů stromků během celého relevantního období, dospějeme podle studie k závěru, že klíčovým časovým bodem je 4,7 let. To je totiž doba, po které je na tom z hlediska užívání již lepší stromek umělý. Jinak řečeno, jestliže si někdo takový stromek koupí a vydrží jej používat déle než 4,7 let, dopad na životní prostředí bude v takovém případě menší, než pokud si zakoupíme 4,7 stromků opravdových.

Jak poukazuje ekonom Tim Taylor, podobné odhady jsou většinou plné předpokladů a dalších otázek. V tomto případě je například relevantní i to, zda si se skutečným stromkem kupujeme i nové stojany a zda se během jeho pěstování počítá s tím, že část emisí zůstává uložena v jeho kořenovém systému. Podle některých názorů tak nemá smysl pouštět se do detailních kalkulací. Nejlepší je držet se jednoduchých pravidel: Jestliže už máme stromek umělý, měli bychom se snažit používat jej co nejdéle. A hlavně bychom měli přemýšlet o tom, jak stromek vlastně získáme.

V konečném důsledku totiž největší rozdíl mezi dopady obou alternativ může pramenit z toho, jak si konkrétní stromek pořídíme. Pokud kvůli němu třeba ujedeme dlouhou vzdálenost, dopad celé akce je znatelně vyšší, než když si stromek pořídíme v rámci nějakého nákupu, na který bychom vyrazili stejně. Zmíněná studie přitom tvrdí, že v USA si většinou lidé jezdí pro stromky samostatně, ať již jde o ty živé či umělé. Svou roli může hrát i to, jak se stromku zbavíme. Pokud stromek živý zkompostujeme, do atmosféry se dostane méně emisí, než když jej někde spálíme.

„Přiznám se, že pocházím z rodiny, kde jsme měli vždy stromky skutečné. Jenže žijeme v oblasti, kde je stromků dost. V celé debatě se pak v duchu svátků klidu a pohody nekloním k žádné straně. Řada svátečních oslav sebou ale nese plýtvání a poškozování životního prostředí. Na jednu stranu jde o rys svátků, ale pro nás by mělo být výzvou naučit se slavit od srdce a zároveň umírněně. Vánoční stromeček pak znamená pouhý detail,“ uzavírá Taylor.

Zdroj: The Conversable Economist