Víkendář: Pomáhá Silicon Valley šířit terorismus?

Protiteroristická opatření jsou stále více privatizována a leží na bedrech málo placených zaměstnanců technologických firem jako Facebook, Google a Twitter. Tyto společnosti sice najímají i odborné poradce a bývalé vládní agenty a snaží se s jejich pomocí bojovat proti propagandě extrémistů. Většinu této práce ale provádějí lidé s platem kolem 15 dolarů na hodinu. V případě YouTube jde dokonce o dobrovolníky. Zaměstnanci s minimálními znalostmi potřebnými v boji proti extrémismu tak zastávají práci, kterou bychom čekali spíše u policie či tajných služeb. A tato jejich práce je prováděna v utajení, nesystematicky a bez přímé zodpovědnosti, píše reportérka britské deníku The Guardian Olivia Solon.

Společnosti Facebook, YouTube, Twitter a Microsoft před několika dny oznámily, že vytvářejí společnou protiteroristickou platformu. Činí tak po letech kritiky, která tvrdí, že nejsou schopny blokovat aktivity extrémistů. Současná praxe ukazuje, v jak složité pozici tyto společnosti jsou. Na jednu stranu chtějí, aby jejich uživatelé věřili, že jsou chráněni před zásahy vládních institucí. Na stranu druhou je od nich ale veřejností požadováno, aby bránily šíření radikalismu a násilí. Z nedostatečného pokroku v této oblasti je viní i významní politici, jako třeba britská premiérka Theresa Mayová či francouzský prezident Emmanuel Macron. EU chce zase schválit zákon, podle kterého by sociální sítě musely proti extrémistům zakročit, jinak budou čelit obrovským pokutám. 

Carl Miller z think tanku Demos tvrdí, že technologičtí giganti musí s terorismem bojovat proti své vůli čistě proto, že vládní složky toho schopny nejsou. Zčásti kvůli nedostatečným kapacitám a částečně proto, že technologické společnosti jim neposkytují přístup ke svým datům. Twitter, Facebook a Google oznámily, že podniknou nové kroky, včetně blokování účtů a využívání umělé inteligence, které by měly identifikovat nebezpečné informace šířené po síti. K tomu by měla být vytvořena společná databáze digitálních „otisků prstů“, která by měla pomoci identifikovat teroristické zdroje. Facebook dal dohromady tým lidí, kteří by měli mazat teroristickou propagandu a zároveň analyzovat podezřelé uživatele. 

Tato protiteroristická jednotka má povolení k přístupu na účty těch uživatelů, kteří jsou podezřelí z napojení na teroristické skupiny nebo se na nich objevují specifické výrazy, jako třeba Islámský stát. Členové skupiny pak mají možnost prohlédnout si osobní komunikaci daného uživatele, zjistit, s kým si vyměňuje informace a kde se pohyboval. Prioritou je získání přístupu k takzvaným „cestujícím bojovníkům“. Takový člověk je údajně nalezen alespoň jednou za den a jeho účet bývá předán vládním složkám. Facebook ale na žádost o detailní informace týkající se této činnosti nereagoval. 

Dilema Twitteru

Twitter čelí jiné výzvě. Je totiž znám svou snahou o svobodu projevu a naprostou anonymitu. Podle některých studií je to právě jeho platforma, kterou teroristé využívají k šíření propagandy nejraději. Podle jednoho bývalého zaměstnance společnosti bere Twitter tento problém velmi vážně, částečně z právních důvodů. Zablokoval proto už tisíce účtů, ale jeho popularitu to u extrémistů nijak nesnížilo. Někteří odborníci dokonce sociální sítě kritizují s tím, že jejich kroky jsou naprosto nedostatečné. Analytik zaměřující se na teroristické aktivity Michael Smith říká: „Všechno to jsou jen kecy. Tyto společnosti se pouze snaží budit dojem zodpovědného chování, aby tím prospěly svým akcionářům. Nic víc.“ 

Hany Farid z Counter Extremism Project s takovým pohledem souhlasí a říká: „Dávají obrovské sumy na technologie, které jim umožní správně zacílit reklamu. Jsem si na 100 % jistý, že kdyby jen malou část těchto peněz daly do vybudování nějakého systému včasného varování, nastala by skutečná změna.“ A je faktem, že například na YouTube lze velmi rychle najít video, ve kterém třeba nějaký anglicky hovořící džihádista vyzývá k bodnutí nevěřícího nožem či přejetí autem. 

Pokud se technologické společnosti nezačnou snažit více, mohou je k tomu donutit vlády. V Evropě se k tomu už schyluje a podle některých názorů nebudou Spojené státy kvůli dalším útokům daleko pozadu. Terorismus to sice nevymýtí, ale pro extrémisty pak bude znatelně těžší získávat nové členy.