Víkendář: Řecko se pouští do „experimentu, který nemá obdoby“. Budeme se od něj jednou učit?

Německý Der Spiegel připomíná, že dvacátého srpna dojde svému konci třetí záchranný balíček poskytnutý Řecku a „prozatím tak skončí dluhová krize v této zemi“. Jenže pomalý ekonomický růst a neradostný demografický výhled znamenají, že Řecko to bude mít těžké i poté, co se nebude muset držet přísných pravidel spojených se zmíněným programem.

Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise pomohly Řecku k tomu, aby bylo opět schopno půjčovat si na mezinárodních trzích. Podle Spiegelu tím končí „jedno z nejdramatičtějších období v historii EU, kterým byla řecká dluhová krize“. Ta dotlačila euro až na pokraj kolapsu, málem rozdělila EU a z Řecka se kvůli ní stala úplně jiná země.

Žádný jiný stát na světě se nepodrobil tak přísnému dohledu z venčí. Proběhly zde „brutální reformy“ včetně snížení mezd a důchodů a zvýšení daní. Splácení dluhů bude ale trvat ještě hodně dlouho a podle Spiegelu se přehlíží jedna podstatná věc: Toto splácení bude schopna provádět pouze země s rostoucí ekonomikou. Jenže z Řecka od počátku krize emigrovalo 550 000 lidí a tento trend může kvůli nejisté budoucnosti pokračovat.

Každý politik, který se dostal v Řecku od vypuknutí krize k moci, sliboval, že zajistí změnu k lepšímu. Žádnému z nich se to zatím nepodařilo. „Po celá staletí fungovala řecká vláda hlavně na principu nepotismu, kdy do funkcí mířili známí a příbuzní vlivných politiků. Celá společnost fungovala na principu klientelismu. Tento systém má svůj základ v Osmanské říši, kde Řecko reprezentovali klanoví vůdci a dodnes se na tom v podstatě nic nezměnilo,“ míní Spiegel. I nyní jsou vztahy, známí a příbuzní důležitější než to, jaké má kdo vzdělání a schopnosti. Jenže současná vláda se konečně vážně snaží to změnit.

Řecká „ministryně pro administrativní reformu“ Olga Gerovasili chce vybudovat nové základy, na kterých by se stavěla vláda. Poprvé v historii je zpracováván audit toho, kdo pro stát vlastně pracuje a co je jeho úkolem. Noví zaměstnanci by už neměli být najímáni na základě rozhodnutí mocných politiků, ale na základě nezávislého elektronického systému. A ten by měl pomoci i tomu, aby se systém zbavil zbytečných byrokratů. „Jde o experiment, který nemá obdoby. Vláda, která po celá století fungovala jen na oko, se pokouší uprostřed krize vytvořit úplně nové struktury. Dříve se starala hlavně sama o sebe, nyní pomocí digitálních technologií prosazuje koncepty, jako je flexibilní management a odpovědnost vůči lidem,“ píše Spiegel.

Řecký byrokratický systém je pověstný tím, že dokumenty a složky po něm mohly cestovat celé roky bez toho, aby se jim někdo pořádně věnoval. Pokud totiž úředníci nejsou zaměstnáváni kvůli svým schopnostem, snaží se dokázat svou potřebnost tím, že musí neustále něco schvalovat. To pak dělá z celého systému neproniknutelný chaos. I to by se v případě úspěšné reformy mělo nyní měnit. Proti přílišnému nadšení ale stojí zejména zmíněný demografický vývoj. Podle některých projekcí by se řecká populace měla do roku 2050 zmenšit ze současných 10,8 milionu až na 8,3 milionu lidí. Už dnes je 25 % Řeků starších 65 let a v roce 2050 to bude jedna třetina. Míra porodnosti ve výši 1,4 dítěte na jednu ženu je v této zemi jedna z nejnižších v Evropě.

Vše by mohl otočit rychlý ekonomický růst, ten je ale zatím v nedohlednu. Německý ekonomický institut přitom tvrdí, že řecká ekonomika by mohla růst o 4 – 5 % ročně, namísto toho tempo růstu v roce 2017 dosáhlo pouhých 1,4 % a v roce letošním by podle vlády měl růst dosáhnout 2 %. Trh práce je nyní po provedených reformách jedním z nejméně regulovaných v celé Evropě, ale nezaměstnanost se drží vysoko.

Podle ekonomů jsou příčinou složitá pravidla pro zakládání nových firem a omezení pro vstup zahraničních investorů do země. Ta prospívají několika velkým domácím společnostem, ale zbytek ekonomiky kvůli nim trpí. Když měla například německá společnost Fraport převzít management čtrnácti řeckých letišť, jeden z odborových vůdců prohlašoval, že německé firmy nejsou investory, ale dobyvateli.

Řecká vláda by měla každý rok až do roku 2060 vytvářet rozpočtové přebytky, s jejichž pomocí bude splácet další dluhy. Byl by to těžký úkol pro ekonomicky silnou zemi, pro Řecko se to zdá být pouhým snem. V zemi přibývají místa, kde není dětský doktor nebo škola, a to vede k dalšímu odlivu mladých obyvatel. Ti se stahují i z krásných ostrovů. Pokud tam nakonec nebude nikdo, kdo by poskytoval služby, nepřijedou tam ani turisté, uzavírá s nádechem skepse Spiegel.

Zdroj: Der Spiegel