- 4. 6. 2017
- Sdílet
Norové mění benzínová auta za elektrická nejrychleji na světě. V zemi s 5 miliony obyvatel jezdí po silnicích zhruba 100 000 elektromobilů. V absolutních číslech jsou na tom lépe už jenom USA, Čína a Japonsko.
„Nebudeme riskovat, když řekneme, že Norsko je první masový trh s elektromobily,“ uvedl Sture Portvik, který má na starost nejnovější nabíjecí stanici s téměř devíti desítkami zástrček pod starobylou pevností Akershus v Oslu. Elektromobil si je možné nejnověji nabít v bývalém krytu z druhé světové války. Zdarma.
Více než třetina všech nových aut je v Norsku jenom na elektrický pohon, nebo jde o hybridní auta s možností dobíjení ze zásuvky. Podle norské vlády se může stát, že benzínová a naftová auta se do roku 2025 v zemi přestanou prodávat úplně.
Výhody už byly, elektromobily ještě pořádně ne
Boom elektrických vozidel v této severské zemi (Norsko není členem EU) staví na velkorysých státních dotacích. Elektrická vozidla jsou osvobozena od daně při nákupu nového auta a od 25procentní sazby DPH a platí pro ně i jiné úlevy. Řidiči mohou používat pruhy pro autobusy, aby se vyhnuli zácpám, a v obecních nabíjecích stanicích mohou dobíjet zdarma.
Pobídky vláda v Oslu zavedla už v 90. letech minulého století, kdy na trhu skoro žádná elektroauta nebyla, říká podle Bloombergu Christina Buová z norského sdružení majitelů těchto vozů. Nissan Leaf a Tesla Model S jsou na norském trhu zhruba 5 let. Expanze nastala dřív, než si vláda uvědomila, co se děje. Úřady ale zvýhodnění pro majitele elektroaut už ale začaly v poslední době trochu omezovat.
Z hlediska počtu elektroaut na obyvatele je lídrem obec Finnoy. Plně elektrických je tam necelá pětina z celkem 1 508 vozů, zatímco celostátně je tento podíl na 4 procentech. Důvod? Auta na baterie neplatí poplatek za použití tunelu vedoucího do města, který činí 18 dolarů.
Faktor X
Norské expanzi v elektroautech ale napomáhá ještě něco, co řada zemí mít jednoduše nemůže. Charakteristická geografie, díky které může země vyrábět tolik elektřiny z vodních elektráren, kolik potřebuje. Nabíjení elektrických aut pak rozvodnou síť tolik nepřepíná.
Dalším důležitým faktorem je ropa, zemní plyn a příjmy z jejich prodeje. Norsko je navzdory snahám snížit emise na silnicích pořád největším vývozcem těchto surovin v Západní Evropě. Státem ovládaný Statoil pokračuje v průzkumu nových nalezišť stále dál v arktickém moři. Peníze, o které stát přijde kvůli daňovým úlevám na tesly a elektrické nissany, si může vynahradit právě odsud. Kdyby ale na elektroauta přešel zbytek světa, mohli by mít Norové problém.
Norskou vidinu, že během několika let může být se subvencemi na elektromobily konec, ale podkopává Dánsko. Zatímco v celé Evropské unii se podle dat evropského automobilového sdružení ACEA prodej elektrických vozů (včetně plug-in hybridů) zvýšil o od ledna do března v průměru o 30 procent, v Dánsku tomu bylo přesně naopak. Prodej těchto aut se tu propadl o 60,5 procenta.
Také v této zemi prodej elektrických aut v minulosti raketově rostl To bylo ale ještě v době, kdy byli jejich prodejci ušetřeni 180procentní dovozní daně na vozidla s tradičními spalovacími motory. Na podzim 2015 ale vláda v čele s liberály ohlásila postupné omezování podobných úlev na elektrovozy, rozmělněné až do roku 2020. Argumentem byl napjatější rozpočet a snaha vytvořit rovné podmínky na trhu.
Když prodeje začaly klesat, rozhodla se vláda v Kodani omezování podpory poněkud utlumit a éru bez dotací posunout na později. Dánský příklad by mohl naznačovat, že zelená auta nadále nemusí být dostatečně atraktivní, aby dokázaly konkurovat těm ne-zeleným bez nějaké formy pobídek.
Zdroje: Bloomberg
Bojíte se nám napsat ze svého e-mailového účtu? Založte si ihned nový zabezpečený e-mail.
ZALOŽIT NOVÝ E-MAIL PŘIHLÁSIT SE K E-MAILU